11. Jak se v Indii nakupuje

Že se tu dá koupit snad vše až takové překvapení v 21. století není… Přece jen Indie není jiná planeta ani zapomenutý kout země, kam ještě nevkročila civilizovaná noha J. Ale že se skoro vše, dá koupit na ulici, to už překvapení, aspoň tedy pro mě je… Lidé prostě na ulicích žijí, takže i nakupují a prodávají. Někdo obchoduje na tržnicích, kde jsou provizorně vypadající stánky, jiný si jen sedne na chodník a rozloží si před sebe nabízené zboží. 

Na tržnicích je mnoho prodavačů s ovocem, zeleninou a textilem můžete si tady také koupit i elektroniku nebo nádobí, plynové vařiče apod. … K nákupu dostanete vždy stvrzenku a v případě elektroniky i záruční list. Sice to na první pohled nevypadá, ale tohle není černý nelegální obchod, jen se uskutečňuje pod širým nebem nebo modrými plachtami stánků.

Jak máme také vypozorováno, Indové dokáží i spravit skoro vše. Vídáme, opravny, kde se zalepují duše kol (i kol od aut), v jednom obchodu s elektronikou v Benaulimu pán opravuje větráky nebo v Margau stále na jednom místě sedávají ševci, co opravují na počkání boty, deštníky a kabelky. Šikovní lidé, každý se živý jak umí…

Co jsme ještě nevypozorovali je „pracovní doba“ Indů. Okolo 14 až 15 hodiny se plno obchůdků zavírá i trhovci jednoduše přehodí přes zboží plachtu nebo jí obalí celý stánek a jdou domů, asi obědvat.  My už většinou po obědě jsme a teprve vyrážíme nakupovat…takže máme většinou smůlu… Jako třeba teď, tento týden jsme měli vegetariánský, nepočítám jeden den, kdy jsme si k večeři koupili malé párečky. Vegetariánský týden proto, že jsme se prostě nemohli trefit do otvíračky místních dvou „řezníků“. Jeden prodává mražená kuřata a vepřové, ten druhý má kuřata živá. Obchůdek s mraženým masem jsme neviděli otevřený ani ráno, možná maso došlo. Prodejce živých kuřat jsme dopoledne vídali sedět venku. My jsme dopoledne vyráželi na pláž, kuře jsme sebou tedy vláčet nechtěli J. No a okolo 15 hodiny, když jsme se vraceli tam už neseděl. Kuřátka v klecích pípala, ale prodavač nikde.

Dneska jsme strávili den na tržnici v Margau a opět žádné maso. Ještě žárovky jsme chtěli dokoupit, to až v Benaulimu, ale jak jinak než zavřeno J. Vyrazíme tam tedy k večeru… A co nevidíme, prodavače s kuřaty, jak si zase hoví na židličce. Hurá!!! Kupujeme rovnou 2 kuřata, 1 kg za 120 Rps asi 45 Kč. Dokonce nám je i zabil a dvěma rychlými pohyby svlékl z kůže. Paráda. Porcovat jsme je nechtěli, to je k vzteku. Dělají to snad kombajnem, rozsekají ho hlava nehlava s kostmi, vnitřnostmi prostě je jim to fuk. Takhle dostanete kuřecí maso i v restauracích, přijde mi, že je tam víc kostí než masa… My jsme dnes večer šli domů s radostí, že budeme mít konečně maso a zaručeně čerstvé, škubalo sebou ještě když nám ho dával do tašky...

...Odkaz na naše další fotky z tržnic...