2.-9. 9. 2014
Je pro mě až neuvěřitelné jak ten čas letí, v domečku
v Benaulimu jsme už přes týden a v Indii skoro měsíc. Cíl cesty
(najít a pronajmout si dům) jsme splnili nad očekávání velice rychle. Teď už
jen dokola uklízíme, poopravujeme a zařizujeme…
Johnny nám hned druhý den, nechal zapojit televizi a my se
už od prvního dne snažíme o vyřízení internetu. Velice těžký úkol… Na Jonnyho
radu jedu v úterý 2. 9. 2014 do Margaa hledat BNSL Office, nedaleko
centra. Potřebujeme také indické sim-karty, hned vedle zastávky v Margau,
kde vždy vystupujeme je stánek Vodafonu. Za celkem přijatelnou cenu mají
v akci 1 simku + 1 zdarma, včetně kreditu a mobilních dat. I když je
sim-karta dobíjecí (buď si kredit koupím a nebo nekoupím a sim-kartu můžu
klidně vyhodit, není to přece jako u paušálu, kde jsem vázán smlouvou…) je
okolo koupi neskutečných papírů. Prodejce požaduje kopii dokladu totožnosti a
pasovou fotografii. Tento postup platí i pro Indy a praktikuje se téměř u všech
služeb…Fotografie co jsme si za draho nechali udělat v ČR už jsou pryč.
Musím tedy najít Indického fotografa. Po několika minutovém hledání, se
dostávám do vybydleného domu v příšerném stavu a konečně vidím Foto
prodejnu. Fotky mi udělali na počkání a za 8 pasových fotografií jsem
v přepočtu zaplatil 3,50 Kč J.
Sim-karty jsou koupeny, prodejce mě ještě upozorňuje, ať druhý den zavolám na
informační linku Vodafone pro aktivaci sim-karet a tam si ještě jednou ověří
mojí totožnost…
Tak a teď internet… Vcházím do BSNL Office, všude plno
papírů a fronty. Fronty nebyly ani tak dlouhé a úředník za stolem lidi celkem
rychle odbavoval. Indové však neumí stát a čekat ve frontách… Jak jsme už
několikrát zažili tak se všichni strkají, předbíhají a překřikují, aby náhodou
nebyli druzí… Takže když se konečně dostanu na řadu, vysvětluji co potřebuji,
úředník mě pošle jinam. Přetrpím druhou frontu a tam mi také řeknou že jsme
špatně… Když úřednici říkám, že mě poslali k ní, tak mi tedy vyhoví a
podává mi formulář. Formulář má 4 strany, nikde se nezmiňují ani o rychlosti
internetu ani o ceně, formulář tedy vyplním a přilepím na něj fotku. Úřednice
ho vezme do ruky a hned na mě křičí, že potřebuje „proof“. Nechápu co chce,
několikrát jí žádám ať mi to ve formuláři ukáže nebo napíše co potřebuje… Ona
si mě ani nevšímá, baví se s kolegou a pak jen křikne „proof, proof!“…
Tohle pokračovalo asi 20 minut… Pak mi došla trpělivost, strhl jsem
z formuláře fotku a odešel…
 |
| BSNL Office |
Až doma jsme se dopracovali k tomu že proof je anglicky
důkaz a že asi potřebuje důkaz o adrese, že tu opravdu bydlíme… Což, kromě paragonu o zaplacení nájmu nemáme
a paragon nestačil… V neděli volal Johnny jestli je vše Ok a jestli něco
nepotřebujeme. Říkal jsem mu tedy, že jsme internet ještě nezařídili a on na to
že s „proof of Adress“ nebude problém, druhý den v 10 ráno přijede…
Pondělí 8. 9. 2014 je 1O hodin a Johnny nikde J… Na indickou
dochvilnost se nedá spoléhat. I když nám na sebe dal 2 telefonní čísla a jinak
než s mobilem u ucha není většinu Indů vidět, ani nezavolal… My
v klidu uklízeli a odpoledne si byli zaplavat v moři. Johnny dorazil
okolo 18 hodiny, donesl nám dva účty za elektřinu z ledna a května 2014
(bez jména, jen adresa domu). To je „proof of Adress“, to prý bude stačit… J tak uvidíme…
Žádné komentáře:
Okomentovat