13. Loučení s Goa

Pláže a plážová městečka začínají pomalu ožívat a očekávají příliv turistů. Staví se už i plážové restaurace, bary a objevují stále nové a nové stánky a oblečením a suvenýry. Sezóna je za dveřmi! My se s Goa ale loučíme, ano je to tak. Sen jsme si splnili, i když jen krátce a jdeme se přiblížit dalšímu J...

 

Provozovali jsme Guesthouse poblíž Benaulim Beach celkem 2 měsíce. Za tuto dobu jsme u nás přivítali 6 hostů. Reakce na ubytování byly až překvapivě dobré a s některými hosty jsme v kontaktu stále, přes internet. To nás velmi potěšilo, protože více než měsíc jsme strávili úklidem a celkovým vylepšováním stavu domu a pokojů… Zrovna v době co se náš život v Benaulimu začínal pomaličku přibližovat stereotypu, našel Honza náhodou na jednom cestovatelském webu nabídku práce, která nás více než oslovila. Po několika dnech komunikace přes emaily, jsme uznali, že se tato nabídka pro nás nemusí už nikdy opakovat a, že jsme vlastně na něco takového čekali ještě dříve, než jsme vůbec začali přemýšlet o Indii a přijmuli jsme ji. Sice s trochu těžkým srdcem, protože budeme muset opustit Gou a náš Guesthouse, zrovna když se začal rozjíždět, dokonce jsme museli pár rezervací zrušit…

Naše cesta tedy bude pokračovat dál, do Malajsie, přesněji asi 100km od hlavního města Kuala Lumpur do přírodní rezervace Janda Baike J. Našli jsme si levné letenky z Chennae (na 13. 10. 2014), teď se tam ještě nějak dopravit. Zvolili jsme vlak, vlaky a cestování vlakem k Indii tak nějak patří si osobně myslím. Jízdenky jsme si vyrazili rezervovat, hned jak jsme si našli číslo vlaku, co jezdí z Margaa (vlaková zastávka Madgaon) přímo do Chennae, zjistili jsme také, že jezdí jen ve čtvrtek. I když jsme byli jízdenky rezervovat 5 dní před odjezdem, vlak už byl plný, úředník nám nabídl čekací listinu, tam bylo před námi 13 lidí… Škoda, ale pro příště víme, že rezervovat je třeba ještě dříve. Nechtěli jsme nic riskovat, tak jsme ještě ten den zajeli do Colvy a v jedné z cestovních kanceláří si koupili jízdenky Sleepbusem z Margaa přímo až do Chennae na pátek 10. 10. 2014 v 19 hodin.     

 

V pátek jsme se po poledni rozloučili s Johnnym, předali mu klíče a on nás odvezl na autobus. Čekání jsme si zpříjemnili v kavárně naproti autobusovému nádraží.  Chvilku po 19 hodině, jsme se konečně autobusu dočkali a vyrážíme. Napadlo vás někdy, jak se cítí vojáci v tanku, nebo prádlo v pračce? Tak věřte tomu, že dost podobně jako cestující ve Sleepbusu. Na rozdíl od obyčejného autobusu se sedadly, tady jsou lůžka, dvě jednolůžka nad sebou nebo dvě dvojlůžka. Hází to tam s vámi nahoru, dolů, doleva, doprava, někdy musí řidič prudce zabrzdit, no a nejhorší je, když se sejde několik zatáček hned za sebou. No co vám budu povídat, i když jsme už několikrát Sleepbusem jeli, díky této cestě, si na můj seznam nezbytných potřeb příště dopíšu velkými písmeny i kynedril a dostatek igelitových sáčků (pozn. důkladně zkontrolovat jestli nejsou děravé). Tuto z počátku nepříjemnou cestu, dlouho asi 1000km, jsme ale absolvovali oba nakonec v pořádku a v sobotu 11. 10. 2014 po 14 hodině vystoupili v Chennai.